Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...

Partneři - Lode.czPartneři - Lode.cz

SPS Praha
CERE
Loděnice Vltava

Úvod > Co nového?


Satelity odhalují obrovité vlny, které potápějí lodě
 
      25. července - Oceány se tu a tam prohánějí obrovité vlny, příčina jejichž vzniku zatím nebyla plně vysvětlena. Překvapují námořní kapitány, když se na horizontu objeví jako velikánská zeď a následně se rozrazí o příď jejich lodi, uvedl odborný server Space.com.

 
Někdy to však dopadá i hůře. Okna luxusních zaoceánských parníků praskají. Obrovské tankery jsou ochromeny a nechány napospas příští vlně. Některá plavidla nenávratně mizí v hlubinách. "V průměru se každý týden potápí dvě velké lodě, ale příčiny zatím nikdy nebyly studovány do takových detailů, jako je tomu při leteckých neštěstích," uvedl Wolfgang Rosenthal z výzkumného centra GKSS Forschungszentrum GmbH v Německu. "Prostě se to připisuje špatnému počasí."

Výraznou část potopených lidí - asi 200 za poslední dvě desetiletí - představují obrovité tankery či velké dopravní lodě, uvádí se v prohlášení osvětlujícím Rosenthalův výzkum. Příčina většiny těchto nehod je obestřena tajemstvím. Předpokládá se však, že za řadou z nich stojí právě tyto "zlotřilé vlny", které někdy dosahují i výšky desetipatrové budovy. Až donedávna vědci pochybovali, že se tyto vysoké vlny objevují tak často. Nové studie založené na datech ze satelitů na oběžné dráze kolem Země a experimentálních laboratoří ale ukazují, že jsou poměrně běžné. V únoru 1995 parník Queen Elizabeth II zasáhla devětadvacet metrů vysoká vlna. Kapitán Ronald Warwick později uvedl, že se před ním najednou objevila "mohutná zeď z vody". "Vypadalo to, jako bychom jeli přímo na bílé útesy u Doveru. Začátkem ledna 1995 ropnou plošinu v Severním moři zasáhla 26 metrů vysoká vlna, zatímco ostatní vlny v okolí dosahovaly sotva poloviční výšky. Během jednoho týdne ze začátku roku 2001 dvě turistická plavidla - Bremen a Caledonian Star - narazila do asi třicetimetrové vodní hradby v jižním Atlantiku, i když se nacházela asi tisíc kilometrů od sebe. Na obou lodích byla na můstku vyražena skla z oken a Bremen byla na několik hodin neovladatelná.

Rosenthalův tým získal data z družic, která byla pořízena ve stejné době, kdy došlo k nehodě obou zmiňovaných výletních plavidel. Údaje pořídily pomocí speciálních radarů satelity ERS-1 a ERS-2 Evropské kosmické agentury (ESA). Na záznamech družic mapujících období asi tří týdnů vědci objevili v různých končinách světa asi deset vln vyšších než 25 metrů. Informace zkombinovali také s údaji získanými z ropných plošin. Například radar na ropném nalezišti Goma v Severním moři za 12 let zaznamenal 466 "zlotřilých vln". Z jejich závěrů vyplývá, že obrovité vodní hradby často vznikají na místech, kde se normální vlny střetávají se silnými mořskými proudy či víry - proud totiž může způsobit, že dojde k znásobení energie vlny a jejímu růstu.

Masivní vlny však může vyvolat i to, když několik za sebou rychle se valících vln narazí do jiných, které se pohybují pomaleji, a ze všech pak vznikne jedna mohutná supervlna. "Zlotřilé vlny" také vznikají při přechodu front či nízkotlakových povětrnostních systémů. Obrovské vlny může vyvolat silný vítr směřující po dlouhou dobu - déle než 12 hodin - stejným směrem. To experti věděli i dříve, takové vlny totiž často doprovázejí například hurikány blížící se k jihovýchodnímu pobřeží Spojených států. "Víme však jen některé z důvodů pro vznik těchto vln, rozhodně ne všechny," připomněl Rosenthal, podle něhož pro nalezení plného vysvětlení musí být udělána ještě řada práce a výzkumů.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>