Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

Vaše plavby začínají u nás...
Úvod > Co nového?
Severní Evropa bije na poplach kvůli tlačenici tankerů
 
      Neustále rostoucí objem přepravy ropy zčásti zastaralými nebo nevhodnými tankery po Baltském moři vyvolává poplach mezi severoevropskými ekology a vládami.

 
Sotva se roznesla zpráva, že se podařilo vyprostit americký tanker Acushnet uvázlý v průlivu Kattegatt u břehů severního Dánska, zaměřila se pozornost na cestu ruského ropného tankeru Minerva Nounou zamrzlými zálivy u finského pobřeží. Vlády Finska a Švédska marně intervenovaly v Moskvě ve snaze zabránit přepravě 100.000 tun ropy na tankeru nedostatečně vybaveném proti ledovým krám a předtím na sesterské lodi Stemnitsa, napsala agentura DPA.

Už dávno před tím, než severní pobřeží Španělska zamořila ropná skvrna v důsledku havárie tankeru Prestige naloženého 70.000 tun ropy, varovaly ekologické organizace jako Světový fond na ochranu přírody (WWF) a Greenpeace před podobnými katastrofami v úzkém, extrémně frekventovaném a často navigačně obtížném Baltském moři i ve vodách směrem k Severnímu moři. Nyní se jim ale dostává mnohem většího sluchu. Finští ministři až po premiéra Paava Lipponena například vyvinuli neobvykle silný tlak na své ruské kolegy. Jejich cílem je úplně zabránit transportům z nového ropného terminálu Primorsk u Petrohradu přes finské zálivy v současném mrazivém období. Tankery Stemnitsa a Minerva Nounou registrované v Řecku mají sice zdvojený plášť, i přesto jsou ale určeny k plavbě za podmínek nejvýše třiceticentimetrové vrstvy ledu. Za nynější tloušťky ledu dosahující 40 až 60 centimetrů a místy nahromaděných ker až do dvou metrů nesmějí tyto dva tankery plout. Z Moskvy však přišla až na příslib pomoci ledoborců chladně odmítavá odpověď. Oba tankery jsou prý staré pouhé čtyři roky a v bezpečnostním ohledu výborně vybavené.

Šéf námořní záchranné centrály ve finské Kotce Vesa Parkko na to zareagoval hněvivou poznámkou, že takovým postojem si Rusko přímo koleduje o neštěstí. Na jiném místě Baltu, v Dánsku, si příslušné úřady dělají podobné starosti. Problémy s ledem jsou tu sice spíše vzácností, proplutí z Baltského moře do Severního moře mezi dánskými ostrovy však právě pro velké tankery představuje obtížný a pro životní prostředí nebezpečný slalom. Tanker Acushnet plující s nákladem 35.000 tun ropy pod bahamskou vlajkou najel minulý týden na písečnou mělčinu blízko ostrova Samsö proto, že jeho majitel chtěl ušetřit peníze za použití navigačního člunu, které není v této oblasti povinné.

Podle vyjádření Larse Hansena z kodaňského Institutu pro mezinárodní studia v dánském rozhlase se dá v budoucnu očekávat výrazný nárůst podobných nehod. Po objevu ložisek zemního plynu a ropy v severním Rusku se totiž bude počet jejich transportů zvyšovat, až bude dokončena Moskvou plánovaná výstavba dodatečných terminálů. Prvním z nich je právě Primorsk a jen ten má kapacitu přes 30 milionů tun ročně.

ČTK

<< Předchozí

Přehled článků

Následující >>