Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Přírodní rezervace, která se nachází v deltě řeky Dunaje, je od roku 1991 zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celková rozloha 626.403 hektarů je rozdělena mezi Ukrajinu a Rumunsko. Žije zde přibližně 90 druhů ryb a víc jak 300 druhů ptáků, z nichž některé jsou vzácné nebo ohrožené, jako například pelikán kadeřavý, kormorán malý, berneška rudokrká nebo orel mořský.

Tato rezervace je podle organizace UNESCO důležitým systémem čištění vody na evropském kontinentu, a to především kvůli své jezerní fauně a flóře, močálům a bažinám, které jsou nejrozsáhlejší v Evropě. Vodní doprava je v ukrajinské části rezervace zakázána, přístup sem mají jen malé lodičky a ještě musí mít speciální úřední povolení. Nicméně ukrajinské ministerstvo dopravy chce brzy zahájit výstavbu kanálu, který by vedl právě touto přírodní rezervací. Deset kilometrů dlouhý kanál by ministerstvo chtělo uvést do provozu už v roce 2004. Ukrajina by tak získala splavný přístup k moři přes Dunaj. Ukrajinské lodě totiž teď musí plout přes Rumunsko. Je tomu tak od roku 1997, kdy byl po 40 letech užívání vyřazen z provozu ukrajinský kanál Prorva.

"Plavby přes Rumunsko stojí Ukrajinu víc jak milion dolarů ročně," odhaduje vedoucí ministerstva dopravy, který si přál zůstat v anonymitě. "Kanál umožní ukrajinským i zahraničním lodím rychlejší a jednodušší přístup k Černému moři," řekl. Cena projektu se odhaduje na 30 milionů dolarů, ale uvedení do provozu by mělo zajistit státní pokladně příjem několika milionů dolarů ročně. "Pro nás to není jen kanál, ale také prostředek jak vytvořit pracovní příležitosti a pomoci oblasti sužované nezaměstnaností," říká jeden vedoucí pracovník ministerstva a ujišťuje, že výstavba kanálu by mohla začít, "až budou dokončeny expertízy", a trvala by tři až čtyři měsíce.

Ředitel dunajské přírodní rezervace Oleksandr Vološkevič celý projekt odsuzuje a domnívá se, že "ekosystém rezervace je příliš křehký, navíc by se musel vypořádat se znečištěním naftou a nepříznivým vlivem hluku, který se bude šířit celým kanálem". Mezinárodní organizace na ochranu životního prostředí a ptáků, jako například BirdLife International, také s tímto projektem nesouhlasí a vyzývají ukrajinskou vládu, aby našla kanálu jinou trasu. "Existují i jiná řešení, například opravit kanál Prorva, ale zvolila se nejrychlejší a nejlevnější cesta," říká Vološkevič. ron pz