Lodě.cz on-line přístav pro plavby na sladkých i slaných vodách

 
Vždyť podobný pohled se jim naposledy naskytl před třemi desítkami let. V asi dvoumetrové betonové krychli, která se vynořila z vody u Zrůbku na Příbramsku, by nezasvěcený asi těžko hledal vojenské opevnění. K bývalému bunkru, z něhož většinou čouhá nad hladinu jen několik centimetrů, se dá nyní sejít pěšinkou od hotelu Zrůbek prakticky "suchou nohou". Dovnitř se ale nikdo nedostane. Před zatopením bylo opevnění zalito betonem. Bunkry byly postaveny v druhé polovině 30. let minulého století v rámci takzvané Vltavské linie. Měla být ochranou v případě prolomení pohraničního opevnění, řekl ředitel příbramského Hornického muzea Josef Velfl. "Jednalo se o lehké opevnění, takzvané řopíky, pro tři až sedm vojáků," vysvětlil. Bunkry stály na strategických místech, u silnic nebo mostů. Vltavskou linii ale Němci z drtivé většiny zlikvidovali už v letech 1939 a 1940 a bunkry odstřelili. "Pokud se nějaký dochoval, je to výjimka," dodal Velfl. "Na toto roční období jsme opravdu ní, než je obvyklé.

Situace ale není kritická," řekl vedoucí hrázný vltavské vodní nádrže Orlík Zdeněk Zídek. Hladina přehrady podle něj vždy kolísala, lidé tomu ale v posledních letech odvykli. V letech po dostavbě přehrady, mezi roky 1962 až 1975, prý bývala hladina podstatně níž. Nyní se proti minulým letům snížila o osm, devět metrů. Aby se dostala na povolené minimum, musela by klesnout ještě o dalších 11 metrů, dodal hrázný. Stavby, jejichž zbytky se v obnaženém korytě řeky objevují, stávaly většinou ve výše položených místech, třeba ve stráních. že by se ale vynořily celé vesnice, které musely některému vltavskému vodnímu dílu ustoupit, není podle hrázného pravděpodobné. Hladina řeky klesla kvůli nedostatku vody. "Ten nahoře, co nám jí loni nadělil navíc, teď zase potřebuje ušetřit," vtipkoval hrázný. Vodu museli vodohospodáři upustit i kvůli opravě přehrad, jejichž dna poničila loňská povodeň. Je to i případ Kamýku nad Vltavou.