Výbuch řeckého ostrova Santorin je prý o 100 let starąí
 
      New York - Historici zřejmě budou muset nově uspořádat kalendář historických událostí rané antiky. Způsobili to vědci, kteří na základě rozborů zkamenělého olivovníku z řeckého ostrova Santorin stanovili, ľe k ohromnému výbuchu zdejąí sopky Théra, která údajně zničila mínojskou civilizaci v Egejském moři, doąlo o sto let dříve, neľ se dosud myslelo.
 
Na dneąním Santorinu, do půlkruhu formovaném souostroví na okraji kráteru po výbuchu podmořské sopky Théry, naąli badatelé dostatečně velký kus zkamenělé větve olivovníku, který zde rostl před explozí. Dva týmy vědců z Británie, Německa a Rakouska z tohoto materiálu pomocí radiokarbonové metody C-14 doąly nezávisle na sobě k závěru, ľe ke katastrofálnímu výbuchu sopky muselo dojít mezi roky 1627 aľ 1600 před naąím letopočtem. To tuto událost posouvá řádově o sto, moľná 150 let hlouběji do dějin, neľ se dosud myslelo. Od výbuchu Théry se přitom odvíjí daląí vývoj civilizace regionu.

Nepředstavitelný výbuch Théry před 3500 lety zásadním způsobem ovlivnil dějiny východních Středomoří v době bronzové, proto má stanovení co nejpřesnějąího data, kdy k němu doąlo, velký význam.
Podobný výsledek přinesla i dřívějąí dendrochronologická metoda, která vychází z charakteristik letokruhů ve dřevě, ta vąak není nesporná. Ani radiokarbonová metoda nebývá označována za přílią přesnou, protoľe poločas rozpadu C-14 mohou během století ovlivňovat vedlejąí faktory, ale kdyľ se na výsledku shodly dva nezávislé testy, je třeba je brát váľně.

Erupce Théry nejen zničila osídlení ostrova, ale vyvolala i ničivou vlnu cunami, jejíľ výąka mohla dosahovat aľ 70 metrů. Na pobřeľí Středozemního moře, kolem něhoľ se tehdy začala vytvářet nová civilizace, musela mít tato vlna zničující účinky. Přičítá se jí náhlý zánik mínojské civilizace na Krétě, protoľe to byla civilizace zaloľená na námořním obchodu a její flotilu cunami jedním rázem smetlo do hlubin. Vliv vlny na egyptském pobřeľí je archeologicky prokázaný, říąe faraónů vąak přeľila, protoľe její jádro leľelo hlouběji ve vnitrozemí.

Někteří vědci soudí, ľe cunami z Théry dalo základ mýtům o potopě světa, o níľ se nemluví jen v bibli, ale i v mezopotamském eposu o Gilgameąovi. Jiní jsou jeątě dál a vidí v události původ pověsti o tom, jak staří Izraelci při útěku z Egypta přeąli po dně moře, zatímco pronásledující vojsko faraónovo voda smetla. Podle některých názorů mohlo jít o jev, který byl zaznamenán i při nedávném cunami na indonéském pobřeľí Indického oceánu. Nejprve voda ustoupila z pobřeľí hluboko do moře, coľ starým Izraelcům umoľnilo přejít záliv Rudého moře, a kdyľ za nimi chtělo stejnou cestou jít faraónovo vojsko, přiąla ničivá vlna, která je smetla.

Redakce Ré