Ukrajina plánuje stavbu kanálu napříč přírodní rezervací
 
      Ukrajina počítá s tím, ľe díky výstavbě kanálu spojujícího Dunaj s Černým mořem získá miliony dolarů. Ale tato říční cesta musí procházet jednou z nejdůleľitějąích přírodních rezervací Evropy a ekologové tvrdí, ľe tím bude chráněná oblast ohroľena.
 
Přírodní rezervace, která se nachází v deltě řeky Dunaje, je od roku 1991 zapsaná na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celková rozloha 626.403 hektarů je rozdělena mezi Ukrajinu a Rumunsko. ®ije zde přibliľně 90 druhů ryb a víc jak 300 druhů ptáků, z nichľ některé jsou vzácné nebo ohroľené, jako například pelikán kadeřavý, kormorán malý, berneąka rudokrká nebo orel mořský.

Tato rezervace je podle organizace UNESCO důleľitým systémem čiątění vody na evropském kontinentu, a to předevąím kvůli své jezerní fauně a flóře, močálům a baľinám, které jsou nejrozsáhlejąí v Evropě. Vodní doprava je v ukrajinské části rezervace zakázána, přístup sem mají jen malé lodičky a jeątě musí mít speciální úřední povolení. Nicméně ukrajinské ministerstvo dopravy chce brzy zahájit výstavbu kanálu, který by vedl právě touto přírodní rezervací. Deset kilometrů dlouhý kanál by ministerstvo chtělo uvést do provozu uľ v roce 2004. Ukrajina by tak získala splavný přístup k moři přes Dunaj. Ukrajinské lodě totiľ teď musí plout přes Rumunsko. Je tomu tak od roku 1997, kdy byl po 40 letech uľívání vyřazen z provozu ukrajinský kanál Prorva.

"Plavby přes Rumunsko stojí Ukrajinu víc jak milion dolarů ročně," odhaduje vedoucí ministerstva dopravy, který si přál zůstat v anonymitě. "Kanál umoľní ukrajinským i zahraničním lodím rychlejąí a jednoduąąí přístup k Černému moři," řekl. Cena projektu se odhaduje na 30 milionů dolarů, ale uvedení do provozu by mělo zajistit státní pokladně příjem několika milionů dolarů ročně. "Pro nás to není jen kanál, ale také prostředek jak vytvořit pracovní příleľitosti a pomoci oblasti suľované nezaměstnaností," říká jeden vedoucí pracovník ministerstva a ujią»uje, ľe výstavba kanálu by mohla začít, "aľ budou dokončeny expertízy", a trvala by tři aľ čtyři měsíce.

Ředitel dunajské přírodní rezervace Oleksandr Voloąkevič celý projekt odsuzuje a domnívá se, ľe "ekosystém rezervace je přílią křehký, navíc by se musel vypořádat se znečiątěním naftou a nepříznivým vlivem hluku, který se bude ąířit celým kanálem". Mezinárodní organizace na ochranu ľivotního prostředí a ptáků, jako například BirdLife International, také s tímto projektem nesouhlasí a vyzývají ukrajinskou vládu, aby naąla kanálu jinou trasu. "Existují i jiná řeąení, například opravit kanál Prorva, ale zvolila se nejrychlejąí a nejlevnějąí cesta," říká Voloąkevič. ron pz

ČTK